Tak už to nastalo. Dospěla jsem do věku, kdy začínám milovat kytky kolem sebe a stane se ze mě zahradnice na plný úvazek. Kytky mám ráda odjakživa, ale doma se o ně neumím starat. Proto jsem se s chutí vrhla na zakládání skalky na zahradě, kde mě to baví. Líbí se mi prostorově navrhnout usazení kytek, užívám si sluníčka a krásně se odreaguju. Těším se, až začne všechno postupně růst a kvést.
Než založíte skalku, je dobré si o tom něco přečíst. Našla jsem si spoustu rad, jak to provést. Základem každé skalky jsou kameny, které se většinou nejdříve položí a kolem nich se sází kytky. Kameny by měly být z prostředí zahrady. Mně třeba manžel dával na stranu všechny malé i velké kameny, které se při stavbě domu vykopaly. Jsem mu za to vděčná, protože mám teď skvělý základ.
Sousedka, mamka i manželova mamka mi už rok pěstují někde v koutku svých zahrádek kytky. Takže teď, když jsem si je od nich dovezla, je všechno už krásně velké. Vypadá to, jako bych kytky pěstovala tady už dlouho. Skalka má od vysazení kytky honosný vzhled.
Asi jsem to udělala hodně amatérsky, ale přiznám se, že nevím, jaké kytky na skalce mám. Prostě jsem je podle citu zasadila a teď budu čekat, co a jak pokvete.
Jediné, na co jsem si dávala pozor je, že jsem dodsržela plastičnost zaharady včetně skalky. Nasázela jsem různě vysoké kytky tak, aby mi nevzniklo nikde místo je kytek keříkovitých a jinde zase jen „plazivky“.
Ale ten pocit, když se dívám na svoji první skalku, je kouzelný. Při práci se zapomene na všechno trápení, starosti i nálada se rázem zlepší.
Takže já děkuju svým zahradnicím a nezapomeňte, za kytky se neděkuje, jen se přeje, aby dobře rostly.
Karry
