Zadek v záhonu

Manželky i přítelkyně jsou se svými partnery rády a často doslova tolerují jejich koníčky. Někteří zástupci mužského pokolení se věnují koníčkům víc, než jez zdrávo a přesto to jejich ženy berou. Patří to prostě k mužům a já jen obdivuji, jak si chlapi dokážou na svou zábvavu najít čas. Nedávno mi sousedka Eliška řekla, že nemůže být tolik na zahrádce, protože její muž to pokaždé komentuje, že ji nezná jinak, než jako zadek v záhoně.Eliščino hobby je péče o zahrádku. Vysazuje nové sazeničky na skalku, protrhává plevel, pěstuje domácí zeleninu. Zahrádku bere jako místo, kde se krásně odreaguje na čerstvém vzduchu, kde načerpá energii a dobrou náladu. Dokonce to považuje jako manželskou terapii, aby si s manželem byli vzácnější. Její muž Mirek má ale jiný názor. Vadí mu, že sotva ráno vstane, jde Eliška něco dělat na zahrádku. Nelíbí se mu, že je Eliška pořád zavrtaná rukama v hlíně a na něj nemá moc času. Proto jí občas říká, že ji najde vždycky, když se podívá do zahrady. Stačí se rozhlédnout a hned je vidět, kde Eliška je. Zadek v záhoně je jedno z označení, které Mirek používá. Ale nemyslí to špatně.

Vtipné ale je, že Mirek má zase vášeň pro domácí kutilství. Vyrobí cokoliv, zvelebuje jejich chaloupku dokonale, ale v poslední době už má svoje nápady všechny hotové. Proto mě napadá, že se nudí a proto Elišce možná i závidí, že na zahrádce je pořád co dělat. Kdežto zvelebovat chaloupku se nedá donekonečna.

Partneři by si měli své záliby navzájem dopřávat, protože když se spokojená manželka vrátí třeba právě z dobře odvedené práce na zahrádce, bude duševně odpočinutá, bude ji to s manželem také víc bavit.

Hlavní je, aby si ty záliby navzájem nevyčítali, pokud to ovšem nevyplní veškerý volný čas mimo zaměstnání jednoho z nich.

Julie

„Přátelství je součást lidského štěstí.“ Jan Werich