Tátova volha

Jedním slovem prostě úžasný. Film Tátova volha mě tedy zasáhl hodně. Líbil se mi od začátku do konce, nemám mu co vytknout. Paní Balzerová s Táňou Vilhelmovou zahrály dojemný příběh mámy a dcery. Film mě hodněkrát dojal (třeba scéna, kdy si nemocná dcera Tereza položí hlavu na mámino rameno a spí nebo, když manžel Petr Tereze řekne, že ji miluje) a hodněkrát rozesmál (šoumen u střelnice – toho museli asi dlouho někde hledat, byl dokonale mimo). Myšlenka toho, jak muži ovlivňují svým chováním ženy a ty zase naopak manipulují životem mužů – to je tolik ze života. Manžel Terezy ukazoval přesně ten pocit, že chtěl svou rakovinou nemocnou ženu chránit, ale ona chtěla obejmout. Díky filmu se mi hodně otevřel svět komunikace s nemocnými, už vím, jak s nimi nezacházet. Vztah dcery s mámou je práce na celý život a i když se něco v mládí nepodaří, dá se to napravit. Po skončení filmu s otevřeným koncem, jestli Tomáše skutečně uvidí a jak bude asi vypadat, co bude říkat, jsem zůstala sedět po celou dobu titulků a přemýšlela jsem. nechávala jsem si doznít ten krásný pocit z českého filmu. Tak bych chtěla tvůrcům i hercům poděkovat za kouzelný zážitek.
Julie

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

You may use these HTML tags and attributes:
<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>