Deník jako terapie

V lednu mě čeká celkem náročné období. Ať už pracovně nebo soukromně. Budu se muset na každý den připravit, abych ho zvládla tak, jak si přeju. Musím říct, že mě to vnitřně trochu stresuje. Hlavně asi ta představa neklidu a stresu, co mě čeká. Ale říkám si, že jsem si to všechno zvolila sama, že mě to baví a jen se musím zbavit stresu, který si s sebou nesu od dětství z důležitých událostí. Proto jsem si řekla, že si udělám svoji deníkoterapii a ono to funguje. Napsala jsem si asi deset stránek do svého deníku, na který mi moc času nevyzbývá. Nebo spíš takhle, čas na něj mám, jen se vždycky pustím do něčeho jiného a potom už není síla si psát. A je to škoda. Protože slova a myšlenky napsané na papír jsou osvobozující. Utřídím si své pocity, promyslím další dny a plány. Tenhle deník si píšu už rok a půl a je na čase ho dopsat a zajít si koupit nový.

Po dopsání svých současných myšlenek jsem si řekla, že se podívám na začátek „knížky“ a začetla jsem se docela na dlouho. Před rokem a půl jsem měla také víc stresové období kvůli státnicím, také jsem se jich bála a stresem si blokovala náladu a radost v obyčejných věcech. Tenkrát jsem si přála všechno zvládnout a hurá, zvládla jsem to.

Hrozně moc mě to uklidnilo, protože jsem si uvědomila, že pokud se za něčím vydám, že toho chci dosáhnout, tak pro to jsem schopná udělat maximum a svého cíle dosáhnu. Takže si do deníku napíšu pro dnešek poslední větu: zvládneš to, tak se ničeho neboj!

Napište si své pocity na papíry a můžete z toho v budoucnu čerpat. Ze zápisků se dá vyčíst euforie i smutek, možná si to člověk prožije znova, ale už jen jako zkušenost napsanou jako v knížce.

One Response to Deník jako terapie

  1. Ahoj, máš moc hezký blog 🙂 Taky si vedu deníkoterapii a musím říct, že vypsat se z některých mých problému mi hodně pomáhá. Bohužel jsem si teď už docela dlouho nic nenapsala, tak to musím jít brzo napravit 🙂

    Permalink

Comments are closed.

„Tragédie žen spočívá v tom, že se každá nakonec podobá své matce.“ Oscar Wilde